Dějiny kostela v Černovicích

Vznik kostela sahá do dvanáctého nebo třináctého století. Přesně se to nedá zjistit. Roku 1286 se tu připomíná samostatná fara. Farářem byl nějaký Rudger.

Černovice patřily do roku 1496 k panství Lomnice. Původní kostel byl tedy postaven v době pánů z Lomnice. Byl to kostel katolický. Svědčí o tom stavba i vnitřní uspořádání.

Oltář byl jeden a malý a za oltářem byl vchod do sakristie. Podle náboženského zvyku hlavní oltář stojí směrem východním. Kazatelna na levé straně. Taky to tak původně bylo.To znamená , že si musíme představit, že kostel byl podle dneška napříč. Oltář byl tedy podle dneška na dnešní pravé straně kostela. Musíme si odmyslet , že tehdy nebylo dnešní místo , kde stojí hlavní oltář. Toto bylo při přestavbě přistavěno. Ve zprávě z děkanské visitace z roku 1771 čteme:

Kostel má jednu věž na epištolní straně, to je na pravé straně.Kazatelna je na evangelní straně, to je na levé. Podle církevních zvyklostí je toto uspořádání obvyklé. Při přestavbě kazatelna a věž zůstaly na původním místě.Přestavbou byl kostel rozšířen severním směrem.. Hlavní oltář byl přemístěn na severní stranu. Tím kazatelna je na opačné straně jak je v kostelech obvyklé. Původní oltář byl na dnešní pravé straně kostela. Vchod na kazatelnu byl zvenku. To znamená, že nynější sakristie je postavena na vchodu na kazatelnu. Původní sakristie - dle děkanské zprávy - malá, velmi stísněná a vlhká. Stávala níže na jih od dnešní sakristie. Ta byla rozbořena při přestavbě. Roku 1570 pořízeny dva nové zvony. Jeden velký 200kg těžký, druhý menší 84 kg těžký. Zvony byly umístěny v místě kde jsou dnešní věžní hodiny. Věž původního kostela byla zděná, masivní o patro nižší jak dnešní věž. Proto při přestavbě kostela zůstala a byla vystavěna o patro vyšší. Brumov a Osiky patřívaly k černovské farnosti.

Do roku 1758 byl to filiální kostel patřící k Doubravníku. Bohoslužby byly jednou za tři neděle. Zřídit v Černovicích faru rozhodnuto při visitaci roku 1755. Zřizovací dekret se datuje 20. 4. 1758. Roku 1775 zbořen starý kostel a od základů stavěn nový kostel. Je zmínka o tom v děkanské visitaci, že zdi kostela byly z různého materiálu, místy i z vepřovic-nepálených cihel, a na podezdívce času zub nadělal značné stopy. Zdi se u země rozpadaly. Ruční práce farníci udělali sami zdarma. Vyrobili zdarma cihly i krytinu. Řemeslníkům bylo vyplaceno 1447 zlatých 54 krejcary. Z mateřského kostela doubravnického a z vlastního majetku kostela dodáno 304 zlaté 34 krejcary. Zbytek 2143 zlatých 20 krejcarů věnovala vrchnost z Pernštejna. Stavební dřevo bylo z kostelního lesa. S tím rozbouráním kostela a stavěním od základů nového to nebude asi tak doslova. Byly rozbourány asi zdi chatrné , jak bylo uvedeno i z vepřovic a to většina. Zdi dobré z tvrdého materiálu ponechány. Důkazem je dobře znatelná zeď s obílenou římsou, která vyčnívá do schodiště na věž kostela. Dostaven byl v roce 1778 za administrátora Františka Hanko.

Od roku 1777 patřil náš kostel k arcibiskupství do Olomouce. Potom přešel k biskupství do Brna. Roku 1793  28. května prodán kostelní les v dražbě za 200 zlatých. Měřil 9 jiter 36 sáhů.

Roku 1808 vykradli kostel zloději. Ukradli bohoslužebné nádoby, které rozbili. Zlomky z nich se našly až u Kozárova. Krádež provedla tlupa , která 15. dubna 1808 zapálila panskou stodolu v Kunčině Vsi. 16. dubna 1808 ráno shořelo v revíře v Bedřichově 200 sáhů lesa. Z pěti stran byl zapálen. / z archivu lysického , výtahy profesora Adámka, rodáka z Lysic. /

Obraz na hlavním oltáři namaloval malíř ze Sebranic Ant. Geisler na plechu. Svatostánek s anděli nad ním vytvořil sochař z Brna Schnocigel. Na bočních oltářích obrazy a fresky po pravé straně sv. Vendelín . Na druhé straně obraz mariánský maloval to neznámý malíř z Bobrové.

Roku 1821 kostel uvnitř olíčen, obrazy natřeny. Vlevo umístěn velký kříž černý , který darovala vdova po revírníkovi v Hodoníně Barbora Špačková. Napravo obraz v černém rámu nejsvětější trojice převezen z kostela z Doubravníku.

V roku 1826 mřížku javorovou před hlavním oltářem udělal místní stolař František Juračka . U mřížky dvě lampy dělal zámečník z Nedvědice František Vendolský. Křtitelnice je z Nedvědického mramoru. Poklop dělal neznámý řezbář z Vranova.

Roku 1826 koupeny varhany od brněnského varhanáře jménem Klaudius. Obec dala za ně 190 zlatých a kostel 50 zlatých. Roku 1828 pořízeny bubny a dvě trumpety.

Roku 1900 byl rozšířen starý hřbitov na stranu východní a částečně i severní na výměru asi 11 a. Stavba i s půdou stála 1811,24 korun.

Pamětní listina: Při opravě Chrámu Páně v Černovicích dne 19. června roku 1905 byla spravována střecha.Výměna šindelové střechy na věži a presbytáři byla nahrazena plechovou a opatřena hromosvody. Při této opravě byla zhotovena nová Báně mistrem klempířským Robertem Kočkou z Tišnova. Místní farář Josef Jičínský. Kostelními hospodáři téhož roku byli Josef Pavelka – rolník z Černovic a František Sedlář z Hodonína. Členové obecního výboru byli páni Josef Kučera starosta, Josef Pavelka první radní , Antonín Dostál II. radní a Josef Haška č.p. 15 III. radní, Josef Jílek - člen , Antonín Peša – člen, Alois Franc – člen, František Kšica- člen, Antonín Juračka – člen, Antonín Fligl – člen, František Plíhal a Josef Kšica.

Téhož roku byly též darované Panem Františkem Jurnečkou a jeho manželkou nové varhany do chrámu Páně v Černovicích , které v obnosu stáli 1000 zlatých. Tyto varhany byly postaveny dne 11. června 1905. Roku 1911 byl kostel vymalován, obrazy vyčištěny , rámy pozlaceny , okna natřeny. Oprava kostela stála 3.186,77 korun. Téhož roku daroval farář Josef Jičínský na kostelní věž hodiny s jedním ciferníkem za 1000 korun s podmínkou , že obec černovská hodiny ty v dobrém stavu udržovati bude. Na věži byly 2 zvony: velký 250 kg těžký, na němž je nápis. “Tento zvon ulit jest léta 1570 od Václava Khon” a malý 84 kg těžký . Tento při neopatrném zvonění praskl, proto byl r. 1887 přelit a vážil pak jen 59 kg. Měl nápis “Sv. Maria a Sv. Josefe , orodujte za nás”.

1925 slavnostní svěcení 2 nových zvonů , které zakoupil zdejší Spořitelní a záloženský spolek.

Roku 1933 v listopadu bylo do kostela zavedeno elektrické osvětlení Úhradu nákladů 1800,- Kč zajištěno bylo sbírkami.

Primice: 9. července 1944 p. Josef Šikula, zdejší rodák č. 79

1948 na kostele a na faře byla provedena oprava střechy . na hřbitově byla zřízena studna s pumpou za 19.500,- korun . Roku 1949 byl opraven největší zvon Jan u zvonaře Matouška z České u Brna. Oprava i s dovozem stála 6050,- . Na jeden zvon bylo pořízeno elektrické zařízení ke zvonění za 25.000,-

1951 v kostele byla dána nová okna z uměleckého skla.

V letech 1975 - 1976 byla kolem celého kostela a hřbitova postavena nová hřbitovní zeď ze šamotových tvárnic. Oprava fasády včetně nátěrů byla prováděna v roce 1986 při sedmistém výročí obce a prvního srazu rodáků

Celková rekonstrukce kostela byla provedena za působení faráře Zdeňka Veitha v roce 1994. Náklady činily 702 000,- Kč.Byly zde vyrobeny nové lavice ,obětní stůl, osvětlení, mramor před oltářem, vnitřní omítka, rozhlas, topení elektrické do lavic , zpovědní místnost, a celý kostel vymalován.

Od znovuzřízení samostatné fary v roce 1758 dodnes se vystřídalo 18 kněží.

V roce 2001 byly nahrazeny vstupní schody na hřbitov z kamenů novými z “Trachidu” . Práce a materiál dodal p. Komárek z Letovic.

V roce 2005 se opravila celá věž včetně vazby a nového měděného oplechování celého kostela. Při opravě byla v kopuli věže nalezena skříňka s několika starými mincemi a dokumentem ve velmi špatném stavu. Přesto je patrné , že opravy kostela probíhali v roce 1905 a 1948. Tento dokument a peníze byly vrácena do nové kopule.

Práce provedla firma Konopáč- Vlasák z Crhova. Přípravné práce ,tedy stavbu lešení provedli občané svépomoci za odborné pomoci p. Karla Pírka z Letovic. Otloukání celé věže včetně celé přední části kostela provedli občané sami. Veškerou organizaci a zajišťování těchto brigádníků měl na starosti místostarosta obce, člen farní rady pan Milan Plíhal č. 49.

Farář Zdeněk Veith je od roku 1992 do roku 2014.

Farní rada: Plíhal Milan č. 49, Proksová Marie č. 109, Proks František č. 136, Proksová Anna č. 136, Jílek Ladislav č. 30, Vykoukalová Marie č. 8, Jílek František č. 8, Glosr Bohumil č. 9, Zhoř Jaroslav č. 137, Fadrný František Tasovice č. 19

Farní rada byla změněna na ekonomickou radu a tvoří ji: František Fadrný Tasovice 19, Miroslav Plíhal Hodonín, Jaroslav Zhoř Černovice a Ludmila Kšicová Černovice.

Správce kostela: Glosr Bohumil č. 9, od roku 2023 Jaroslav Buš č. 89

Varhaník:

• František Ostrý č. 61
• Petr Macků Černá Hora
• Mladá varhanice z Olešnice slečna Novotná
• Eliška Křenková

Dnešní farnost: Černovice, Hodonína a Tasovice má kolem 650 obyvatel.

Celá obec Černovská má 377 obyvatel k 31. 12. 2016 , k 1.1.2024 má 398 obyvatel

Farnost tvoří: Černovice, Hodonín, Tasovice. Pan farář Tomáš Šíma dojíždí z Olešnice

Bohoslužby jsou zde: neděle 11,00 hodin,  čtvrtek navečer

• https://farnostcernovice.cz